Nejnudnější sport na světě. Opravdu?

Je to zvláštní hra. Komplikovaná pravidla, jeden zápas trvá pět dnů – chce to vážně velkou trpělivost této hře porozumět. Není ovšem lepšího okamžiku pro představení tohoto sportu než právě nyní, v době právě probíhajícího mistrovství světa. Nebudeme se zabývat jeho pravidly, ale spíše se pokusíme popsat, jak velký fenomén kriket je a detailněji se podíváme na aktuálně jednu z komerčně nejúspěšnějších soutěží světa – Indian Premier League.

Mistrovství světa nebo britského impéria?

Kriket vznikl ve staré dobré Anglii a jak už to tak u podobných sportů bývá, byly to právě Angličtí imperialisté, kteří jej vyvezli do světa (konkrétně v devatenáctém století). I proto současná mapa kriketových velmocí odpovídá mapě britského Commonwealthu – kromě Anglie je musíme hledat především v Asii a Pacifiku: Indie, Srí Lanka, Pákistán, Austrálie, Nový Zéland, Bangladéš. Mezi tradiční kriketové země patří i Jižní Afrika, Zimbabwe a tým složených z hráčů několika karibských států hrající pod zeměpisným názvem West Indies.

Mistrovství světa v kriketu se hraje stejně jako ve fotbale jednou za čtyři roky a je po letních olympijských hrách a právě fotbalovém šampionátu třetí největší sportovní událostí světa. Na mistrovství světa hraje celkem čtrnáct týmů, kromě výše zmíněných to jsou spíše do počtu i Irsko, Nizozemí, Kanada a Keňa. Největšími favority na zisk titulu jsou Indie, Jižní Afrika a obhájci z Austrálie.

Šampionát je zvláštní tím, že se koná hned ve čtyřech státech zároveň (Indie, Srí Lanka a Bangladéš). Původně se mělo hrát ještě v Pákistánu, ale tomu bylo pořadatelství odebráno po napadení srílanského reprezentace během mezistátního zápasu v roce 2009. Mimochodem, zápasy se v kriketu nejmenují zápasy, ale testy (že by si inspirovali ve škole?).

Prodej televizních práv na letošní šampionát vynesl Mezinárodní kriketové radě (ICC) celkem 1,1 miliardy dolarů, což je zhruba dvaapůlkrát méně než kolik FIFA získala za loňský šampionát v Jižní Africe. Na sponzorských poplatcích vybrala ICC další půlmiliardu.

Hlavním mediálním partnerem šampionátu je veleúspěšný projekt ESPN Sport Stars, který se specializuje na asijské trhy. Zákazníci Vodafonu budou navíc moci sledovat zápasy mistrovství světa živě a zdarma i na svých mobilních telefonech v rámci ESPN Mobile TV.

Když kriket, tak v Indii

Komerční úspěch šampionátu bude hodně záležet na tom, jak se povede indické reprezentaci. Indie je totiž v kriketu to, co ve fotbale Brazílie a Anglie dohromady. Je to země, která přijala kriket za národní sport a zároveň se zde hraje největší kriketová soutěž světa.

Zatímco v Anglii zájem o tento sport stále klesá, protože díky svému aristokratickému způsobu nikdy nezapustil kořeny mezi střední třídou (na rozdíl od fotbalu), v Indii je situace naprosto opačná. Jediným sportem, který může svou popularitou konkurovat kriketu, je pozemní hokej. Tomu ovšem chybí větší mediální podpora i komerčnější drajv kriketu.

Kriket je v Indii skutečně masovou záležitostí a je suverénně nejsledovanějším televizním sportem (před stále rostoucím fotbalem a formulí 1). Deset z deseti nejsledovanějších sportovních přenosů jsou kriketové zápasy. Kriket je tak populární, že během mistrovství světa se v Bollywoodu dokonce netočí ani žádné vysokorozpočtové filmy a některé kina budou místo bollywoodských slaďáren vysílat přenosy z kriketového šampionátu!

Největší kriketové zápasy mají v Indii dokonce větší kulisu než ty fotbalové v Evropě. Na stadionu Eden Gardens v Kalkatě nejsou výjimkou návštěvy přes sto tisíc diváků, kteří dokážou udělat skutečně pekelnou atmosféru včetně mexických vln. Posuďte sami:

httpv://www.youtube.com/watch?v=cUoBOjQiZks&feature=related

Definice úspěchu

Pouhých šest dní po konci mistrovství světa začíná Indian Premier League – nejrychleji rostoucí sportovní soutěž této planety. To není zrovna nejšťastnější načasování, vydechnout by potřebovali nejen sponzoři, ale i diváci. Dál už to jsou však jen samé úsěchy.

IPL se poprvé hrála v roce 2008, letos tak bude její čtvrtý ročník. I přes to je zřejmé, že IPL je obrovským sportovním i komerčním úspěchem:

• Značka IPL má dnes odhadovanou hodnotu zhruba 4,3 miliardy dolarů (značka fotbalové Premier League má hodnotu 12 miliard dolarů).
• Navzdory mzdovým stropům (9 mil. dolarů) jsou po NBA druhé nejvyšší průměrné platy ze všech světových soutěží (3,84 mil. dolarů).
• Po NFL má IPL druhé nejvyšší průměrné návštěvy ze všech světových sportovních soutěží (zhruba 60 tisíc diváků).
• Každoroční draft, resp. aukci nových hráčů sledovalo v loňském roce v přímém přenosu 19 milionů diváků.

 

Zajímavý je i vznik IPL – organizátoři soutěže pečlivě studovali strukturu nejúspěšnějších sportovních soutěží na světě, zejména NFL, NBA a fotbalovou Ligu mistrů. Jejich cílem bylo vytvořit takovou soutěž, který by byla atraktivní jak pro diváky, tak i pro sponzory.

IPL v současnosti sestává z deseti týmů na bází franšízy (podobně jako je běžné v Severní Americe). Udělování jednotlivých licencí proběhlo dražbou. I když celková vyvolávací cena za původních osm licencí byla 400 milionů dolarů, nakonec se licence vydražily za 724 milionů dolarů. V březnu loňského roku byly ve druhém kole vydraženy další dvě franšízy, a to za neuvěřitelnou celkovou cenu 700 milionů dolarů – lepší důkaz o obrovském úspěchu IPL stěží najdeme. Nové týmy si odbudou svou premiéru letos v dubnu.

Pro názornost si ilustrujme franšízový přístup na českém fotbale. Představme si, že ČMFS si definuje třeba dvanáct ekonomicky silných měst a regionů, ve kterých by dávalo smysl hrát fotbalovou ligu. Pro každé z těchto měst vypíše dražbu – nejvyšší nabídka získává licenci v tom daném městě provozovat fotbalový klub a účastnit se fotbalové ligy.

Noví vlastníci klubů v IPL mají rozložené své splátky za licenci na deset let – každý rok tak musí zaplatit jednu desetinu. To je důležitou úlevou klubových rozpočtů, protože v případě úvěrového financování jsou roční splátky (úvěru a úroku) vzhledem k rostoucím příjmům mnohem snesitelnější a nesvazují průběžné investice do dalšího rozvoje klubu (stadiony, platy hráčů, marketing). I díky tomu je sedm z osmi klubů ziskových, na rozdíl od fotbalové Premier League, kde z dvaceti jich je v černých číslech pouze sedm.

Zatímco v prvních dvou sezónách byly příjmy klubů postaveny na výnosech z televizních práv a sponzorských smlouvách, v minulém ročníku se otevřel nový zdroj merchandisingu a prodeje licencí na ligové i klubové symboly. Rozvoj kriketového trhu přilákal i velké sportovní značky jako Adidas, Reebok a Nike (ta poslední obléká za 10 milionů dolarů ročně právě indický národní tým).

Klubům v IPL se dobře daří prodávat zápasy i korporátním zákazníkům – v průměru dva tisíce sedadel je na kriketových stadionech vyhrazeno v rámci hospitality programů sponzorům a jiným firemním klientům (na Emirates Stadium v Londýně je pro VIP rezervováno cca třikrát více sedadel).

Další růst IPL

I navzdory své již tak velké popularitě kriket ještě úplně nevyčerpal potenciál indického trhu – růst zájmu je pozorován u mládeže a daří se prodávat příběhy kriketových hvězd i ženám.

Klíčem k dalšímu rozvoji soutěže však bude zejména expanze na nové trhy. To jsou v případě kriketu Evropa, Amerika, ale i Čína. Jenom ve Velké Británii vzrostla v roce 2010 desetkrát sledovanost zápasů IPL na ITV4. V lize hrají i cizinci, a to i z Anglie a Austrálie.

Pomoci globální expanzi kriketu má i dohoda IPL s kanálem YouTube na bezplatném živém vysílání zápasů. Podle statistik YouTube sledovalo takto v loňské sezóně IPL přes 55 milionů lidí z 250 zemí světa. Mimochodem, YouTube již zahájilo na stejné téma jednání s NHL, NBA a nejmenovanými fotbalovými soutěžemi v Evropě.

T20

 

Ne, autor se nezbláznil a nezačne z ničeho nic psát o tancích z druhé světové války. T20, neboli Twenty20 je totiž název pro novou zkrácenou verzi kriketu. Zápasy T20 se místo několika dní hrají pouhé tři hodiny. T20 je mnohem dynamičtější verzí klasického kriketu a tudíž klade větší nároky na fyzickou připravenost hráčů.

Pravidla T20 byla sice vytvořena v Anglii, ale tam byla aplikována jen v nižších soutěžích, protože pro oficiální použití se kriketovým puristům zdála příliš revoluční. Organizátoři IPL však v T20 viděli obrovský potenciál a svou soutěž postavili právě na těchto moderních pravidlech, která mnohem lépe vyhovují současným trendům v konzumaci digitálního obsahu (kratší pozornost diváků a historicky nejširší nabídka možností, jak sledovat tradiční i nové sporty). Bylo to to nejlepší rozhodnutí, které mohli v IPL udělat – další vývoj jim dal zcela zapravdu.

Jako každý sport, pochopitelně i kriket má své hvězdy. Tou nejzářivější je indický pálkař Sachin Tendulkar, který je považován za jednoho z nejlepších hráčů kriketu všech dob. Mediální analýzy ukazují, že pokud hraje Tendulkar, je sledovanost zápasů indického týmu dvojnásobná.

Osmatřicetiletý Tendulkar hraje i na letošním šampionátu a stále patří k nejlepším. O jeho popularitě svědčí i zájem sponzorů – mezi ty jeho bývalé i současné patří největší světové značky jako Coca-Cola, Castrol, Philips, Sanyo, Fiat, Adidas, Pepsi a Canon.

Na závěr neuškodí si zrekapitulovat hlavní pilíře úspěchu IPL:

• Odvaha zahodit zastaralá pravidla osmnáctého století a převzít nová, která odpovídají 21. století.
• Dražba franšízových licencí a vytvoření vysoce konkurenční soutěže.
• Využití moderních technologií (YouTube, mobilní aplikace, sociální sítě) a nabídnutí kvalitního obsahu zdarma na internetu.
• Systematické budování značky IPL na zahraničních trzích.